JAK SE BRAMBORA DOSTALA DO EVROPY?
Zdánlivě nenápadná hlíza má exotický rodokmen, protože původně pochází z Jižní Ameriky, kde obyvatelé dnešního Peru jedli brambory již před 2000 lety. A jak se brambory dostaly do Evropy?
O tom, jak brambora překonala oceán, existuje řada historek. V nejznámější verzi hrají hlavní roli slavní mořeplavci alžbětinské doby, sir Walter Rateigh a Francis Drake. Byl to údajně Rateigh, kdo královně Alžbětě I. přivezl ze svých dalekých cest darem sazenici brambory. Zasadil ji v královské zahradě a tady také přinesla první plody. Ovšem královnin oblíbený kuchař, který v životě bramboru neviděl, použil pouze její nať a připravil z ní salát. Žádný div, že královna nebyla novou delikatesou nijak zvlášť nadšená.
Byl proto povolán Rateigh a teprve ten osazenstvu kuchyně vysvětlil, že k přípravě pokrmů jsou vhodné pouze hlízy.
Jestli se ovšem celá kauza odehrála takhle, nevíme. Všechno však napovídá tomu, že to přece jen byli Španělé, kteří do Evropy přivezli první brambory, a to asi kolem roku 1570. Ze Španělska se pak “erteple“ (doslova “podzemní jablko“) rozšířily do Francie a Itálie, jejich popularita stále rostla a nakonec přišla na řadu i Anglie.
Brambory se začaly prodávat na trzích jako cizokrajná lahůdka a neznámá pochoutka a zpočátku je lidé jedli jen při výjimečných příležitostech. Konzumovaly se jen nasladko sypané cukrem a skořicí.
VZNIK SLOVA BRAMBORA
A jak vůbec vzniklo pojmenování BRAMBORY? Dostaly se k nám z Braniborska a někdo to zřejmě pěkně zkomolil a už z toho byly brambory.